Velká hřiště nám nejsou cizí

Většinu času trávíme na malém hřišti v Říčanech, ale předseda se snaží naše dovednosti hnát stále dopředu a tak jsme se ocitli už po několikáté na velkém hřišti

Velké hřiště se stalo nedílnou součástí našich hokejových mini životů a tak jsme pravidelnými návštěvníky stadionu na Hase. Bylo zapotřebí sehnat o dost více hráčů než obvykle a tak jsme rozhodili sítě. Naštěstí se nás sešlo vždy dostatečně a nebylo tedy místo pro obavy z toho, že bychom nemohli střídat. Co Vám budu povídat. První návštěva velkého hřiště byla celkem katastrofa. Málo kdo věděl, kde má stát a co má vůbec dělat. Postupem času se náš (opravdu jen náš) herní styl začal zlepšovat a troufám si říct, že je to i místy koukatelné. Věříme a doufáme, že se to každou návštěvou bude jen zlepšovat (na malém hřišti jsme již konkurence schopni). Pak už si jen ověříme, jak "dobře" na tom jsme, až budeme hrát porti nějakému teamu.